10 častých chyb, kterým by se každý copywriter měl vyhýbat
Čeština je jazyk krásný, ale i záludný, s velkým množstvím pravidel a výjimek. Pojďte se s námi podívat na 10 nejčastějších (a nejotravnějších) chyb, kterých by se měli nejenom copywriteři vyvarovat.
1. Bychom X by jsme, bysme
Spisovný tvar tohoto kondicionálu je pouze bychom. Bysme se užívá především v běžném mluveném, zcela neformálním jazyce. Tvar by jsme sice působí domněle správně, ale jedná se o tzv. hyperkorektní výraz.
2. Standardní X standartní
Standardní je přídavné jméno odvozené od slova standard, které je v češtině přípustné pouze s písmenem D. Slovo standarta, které používáme ve smyslu malé vlajky nebo praporu, nemá se slovem standard nic společného.
3. Tip X typ
Mnoho lidí se domnívá, že typ a tip jsou stejná slova, a tak je volí podle nálady. Záleží ovšem na kontextu. Zatímco typ označuje druh či vzor, tip se používá ve smyslu rad nebo odhadů.
Jsem rodinný typ. (= jsem druh člověka, který má rodinu na prvním místě)
Mám tip na vítěze. (= mám odhad na vítěze)
4. 50 % x 50%
Psaní procent je jednou z nejčastějších typografických chyb, kterých se můžete dopustit. Většina lidí nepřikládá mezeře žádný zvláštní význam, a to je chyba. Mezera nám totiž říká, jak máme procenta správně číst.
Chceme-li vyjádřit podstatné jméno, procento se od čísla oddělí mezerou (50 % obyvatelstva = padesát procent obyvatelstva), ale ve významu přídavného jména „procentní“ se píše bez mezery (50% ztráta = pádesátiprocentní ztráta).
5. Shlédnout X zhlédnout
Další dvojice slov, jejichž pravopis záleží na kontextu. Zatímco shlédnout znamená, že se někdo dívá směrem dolů, zhlédnout znamená sledovat něco jako divák.
Shlédnul jsem z okna. (= podíval jsem se dolů z okna)
Zhlédnul jsem zajímavý film. (= viděl jsem zajímavý film)
6. Viz X viz.
Viz se nejčastěji používá v dokumentech k odkazování (viz příloha, viz výše). Mnoho lidí má mylně zafixováno, že slovo viz je zkratka. Jedná se však o rozkazovací způsob slovesa vidět, a proto tečka za viz nepatří.
7. Výjimka X vyjímka
Slovo výjimka je jedním z evergreenů českého pravopisu, s kterým bojuje drtivá většina Čechů. Toto slovo je sice odvozeno ze slovesa vyjímat, ale při jeho přeměně na podstatné jméno došlo ke změně délek i/y. Správně je tedy jen a pouze výjimka.
8. Data x datumy
Datum je podstatné jméno rodu středního, které skloňujeme podle vzoru město. A zatímco v jednotném čísle existuje výjimka pro 1., 4. a 5. pád, kde zůstává koncovka -um, pro množné číslo žádné výjimky neexistují. Pravopisně správná jsou pouze data, nikoliv datumy.
Avšak pozor, podle internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky je použití tvaru datumy možné v případě, že bychom ve větě potřebovali rozlišit počítačová a kalendářní data, např. V uložených datech se bude nejčastěji vyhledávat podle datumů.
9. Zdali X zda-li
Pravopisně správně je pouze varianta zdali, jedná se o stejný případ, jako u výrazů neboli, ačkoli nebo nežli, kde spojovník rovněž nepoužíváme. Jednoduchým způsobem, jak si pravopis těchto výrazů zapamatovat, je vzpomenout si na slovíčko jestli. To také nenapíšete se spojovníkem.
10. Na shledanou X nashledanou
Jeden z nejvíce využívaných konverzačních výrazů, který se velmi často objevuje i ve psané podobě, a tak není na škodu znát, jak ho správně použít. Tento pozdrav na rozloučenou je odvozen od slovesa „shledat se“, na představuje předložku. Proto je jediným správným zápisem ten dvouslovný. Stejné pravidlo uplatňujeme i na výrazy na viděnou, na slyšenou.
